Zuzana Hejnová: Vím, kdo nemůže vyhrát 31. 3. 2016, tyden.cz, str. 00 Atletika

31.03.2016 16:02

Mohla být možná průměrnou klavíristkou, ale Zuzana Hejnová si vybrala špičkovou atletiku. I životem běží na sto procent, nezastavuje. Na obzoru se kromě olympiády v brazilském Riu zároveň rýsuje konec kariéry a doba, v níž čtyři sta metrů překážek už nikdy nebude sprintovat naplno.

Text: Olga Procházková

Jak se cítíte těsně před závodním startem?

S přibývajícím věkem je to lepší a lepší. Dřív jsem dost trpěla trémou, ale poslední roky se cítím mnohem lépe.

Nastal v minulosti okamžik, kdy se to výrazně zlomilo k lepšímu?

Rozhodně. V roce 2012 po mistrovství Evropy v Helsinkách, kde jsem běžela jako favoritka, ale skončila jsem až čtvrtá. Z toho jsem byla opravdu hodně špatná. Věděla jsem, že takhle dál nechci, že mě to takhle nebaví a musím udělat zásadní změnu, nebo skončím. Ten pocit, že pro úspěch dřu na maximum, ale marně, byl hrozně frustrující. Zároveň mě týž rok čekala ještě olympiáda v Londýně a věděla jsem, že se musím vzpamatovat. Začala jsem pracovat na psychice, chodit na reiki, věnovala jsem se energiím a podobně. Změnila jsem trenéra. Na olympiádě jsem pak získala bronz a od té doby jsem jiná, závody prožívám ve větším klidu.

Bylo těžké opustit trenérku? Vedla vás, trávily jste spolu spoustu času, cestovaly po světě a najednou jste řekla: promiň, už s tebou nechci spolupracovat.

Určitě, bylo to těžké. U bývalé trenérky jsem byla sedm nebo osm let, od doby, co jsem přišla do Prahy ve třeťáku na střední škole. Znaly jsme se opravdu dobře, i s rodinou se znala. Ale postupem času mi připadalo, že míra toho, co si můžeme vzájemně dát, se vyčerpala a že potřebuju něco nového.

Se současným trenérem Daliborem Kupkou řešíte svou závodní psychiku, naladění?

Ne, není to třeba, jsem v pohodě. Trenér je v atletice jenom na fyzičku. Další okolnosti, nejen psychické ladění, ale například také rehabilitace či regenerace, jsou individuální záležitostí závodníka. V atletice to tak chodí. Nemáme kolem sebe tým, který by s námi všude jezdil, jako ho mají například tenisté. V Dukle působí oddílový fyzioterapeut, ten funguje na soustředěních, a když jsem v Praze, mám svého fyzioterapeuta. Fyzioterapeut se mnou jezdí skoro všude, pokud nejde o jedno- či dvoudenní závody, kam jezdím jen s trenérem nebo sama.

V hokeji nebo tenise je vliv psychiky na výkon sportovce evidentní. Je důležitá i v disciplíně, kde musíte, zjednodušeně řečeno, jen rychle běžet?

Hlava hraje velkou roli. Zažila jsem to, když jsem nebyla v pohodě nebo jsem měla velkou trému, neprodala jsem, co ve mně bylo. Teď jsem psychicky v klidu. A vidím na soupeřkách, jak jsou na tom ony. Na některých je znát, že když mě spatří - a vědí, že jsem favoritka -, vnitřně závod vlastně vzdají. V tu chvíli vím, že nemůžou vyhrát.

*Jaká vládne atmosféra mezi běžkyněmi?

*Taktizuje během závodů?

*Kdy se stává exhibicionistkou?

*Proč ji nepřekvapil ruský dopingový skandál?

*Co si myslí o spekulacích o dopingu Heleny Fibingerové?

*Jak zvládá udržovat dlouholetý vztah s přítelem Honzou?

ODPOVĚDI NA TYTO A DALŠÍ OTÁZKY NALEZNETE V AKTUÁLNÍM VYDÁNÍ MAGAZÍNU INTERVIEW.

ODKAZ NA ČLÁNEK ZDE.


Největší úspěchy

Olympijské hry:
3. místo – Londýn 2012, 400 m př.
4. místo – Rio de Janeiro, 400 m př.
7. místo – Peking 2008, 400 m př.

Mistrovství světa:
1. místo – Peking 2015, 400 m př.
1. místo – Moskva 2013, 400 m př.
4. místo – Londýn 2017, 400 m př.
7. místo – Tegu 2011, 400 m př.
11.místo – Berlín 2009, 400 m př.
13.místo – Osaka 2007, 400 m př.
16.místo – Helsinky 2005, 400 m př.

Mistrovství Evropy:
3. místo – Helsinky 2012, 4x400 m
4. místo – Barcelona 2010, 400 m př.
4. místo – Helsinky 2012, 400 m př.

Halové mistrovství světa:
3. místo – Dauhá 2010, 4x400 m
3. místo – Valencie 2008, 4x400 m

Halové mistrovství Evropy:
2. místo – Bělehrad 2017, 400 m
3. místo – Göteborg 2013, 4x400 m
4. místo – Praha 2015, 4x400 m
4. místo – Göteborg 2013, 400 m
7. místo – Paříž 2011, pětiboj

Mistrovství Evropy do 23 let
3. místo – Debrecín 2007, 400 m př.

Mítink Diamantové ligy
celkové vítězství – 2013, 2015

Český rekord
52,83 s – 400 m př. (MS Moskva 2013)