Zuzana H. Vítězka nad vlastní hlavou 9. 11. 2015, Deník, str. 20 Sport

09.11.2015 08:45

Anketa Atlet roku se letos mohla jmenovat Atletka roku: vyhrála překážkářka Zuzana Hejnová. Jaký měla rok?

Praha – Každý její krok jen prodlužoval marnost. Sotva vykurýrovala zlomenou zánártní kůstku, rozbolela ji pata. „Cítila jsem to i při chůzi. Peklo,“ líčila překážkářka Zuzana Hejnová, když vzpomínala na loňský rok. Tenkrát stihla jen tři závody, místo na stadion chodila po doktorech. Nemohla to tušit, ale v těch bolestech se rodily příští úspěchy. Rok 2015 se proměnil v rok sladkého návratu a v sobotu večer na to dostala pečeť: podle očekávání ji vyhlásili českou atletkou roku.

Napadlo by vás to na začátku března? Pátého seděla na pražské Staroměstské radnici vedle sprintera Pavla Masláka a pár hodin před startem domácího halového mistrovství Evropy říkala: „Kdyby se to nekonalo v Praze, nešla bych do toho.“

Dlouhé překážky se v hale neběhají, takže došlo na splněnou sázku s trenérem Kupkou: pokud kouč zhubne pod 100 kilo, uzdravená Zuzana poběží hladkou osmistovku.

Při premiéře v Linci byla druhá, ale tím se nedalo konejšit. Stačil letmý pohled do halových tabulek: měla až 18. čas z 21 závodnic. „Kdo by nepochyboval? Je to zvláštní. Je to sebetrýznění.“

Na šampionátu vypadla už v rozběhu a zklamaný Dalibor Kupka se kál: „Udělal jsem jeden ze svých největších trenérských přešlapů.“

Frustrace u Hejnové ještě vzrostla poté, co jí ve štafetě na posledním úseku o 18 setin utekl bronz.
Před venkovní sezonou dřela jako v povedeném roce 2013, kdy ani jednou neprohrála, ale v závodech to dlouho nebylo vidět. „Jednou jsem se rozběhla pomalu, podruhé rychle. A hlavně jsem během loňska ztratila rychlost, kterou jsem postupně musela znovu nabrat.“

Koncem května vyhrála Zlatou tretru a pak byla třetí na Diamantové lize v Birminghamu a Oslu. Když se na začátku července rozmýšlela, jestli jet do Paříže, nejdřív chtěla zůstat doma a trénovat. Pak si ale vzpomněla: „Vždyť tomámv Paříži tak ráda!“

Vyhrála tam a pak pro ČTK spokojeně vykládala: „Prostě jsem si nastavila hlavu na vítězství. I když to není všechno, hlava dělá hodně. Právě v Paříži se sezona zlomila.“

Užívala si, že je po zranění zpátky („Není sranda se vrátit, pro celou světovou špičku máme jen osm drah.“), a pomalu začala myslet na obhajobu zlata z mistrovství světa. Po Paříži to nebylo nereálné – a po dalších triumfech v milovaném Londýně a chladném Stockholmu už naplno snila zlatý sen. Za červenec ji navíc fanoušci zvolili evropskou atletkou měsíce, těsně porazila nizozemskou sprinterskou kometu Schippersovou.

„Už si zase věřím a občas si pouštím zlatý závod z mistrovství světa 2013, abych se naladila,“ diktovala novinářům uprostřed letních veder během soustředění v Nymburce. Ona si věřila, soupeřky v horkém a dusném Pekingu vůbec ne. Když nažhavená česká favoritka přišla před finále mistrovství světa do call roomu, její soupeřky sklesle seděly a zíraly do země. Jako by je ani nečekal závod roku.
Hejnová se sice do poslední srpnové středy probudila s nepříjemným škrábáním v krku, ale po té scéně ve svolávatelně si řekla: „Tohle musíš vyhrát!“

Cílem prolétla v letošním maximu 53,50 a jako první česká atletka podruhé za sebou brala světové zlato. Dala si jedno pivo a šla spát.

Na začátku září přidala vítězství v Curychu, čímž ovládla celou Diamantovou ligu, a mohla spokojeně bilancovat: „Ani by mě nenapadlo, že se někdy můžu přiblížit skvělé sezoně 2013, ale o to je to sladší.“
Vyzrála, příští rok jí bude třicet. Přes překážky běhá od patnácti a teď prodává letité zkušenosti. „Kdysi jsem hleděla na starší soupeřky, které měly víc natrénováno, a teď se to obrátilo. Holky koukají na mě.“

Těžila z citu pro rytmus, správné techniky a dělala minimum chyb. A ještě jedno plus: vyhrála nad vlastní hlavou. Ta jí pomáhá i teď, na začátku přípravy před olympijskou sezonou. „Bolí to, ale když se mi nechce, protože je venku ošklivo nebo prší, vzpomenu si na Jamajčanky a Američanky, které by v tomhle běhat nešly. Zoceluje mě to a jsem ještě silnější.“

***

Atlet roku 2015

1. Hejnová (400 m př.) 1357 b., 2. Holuša (1500 m) 1063, 3. Maslák (400 m) 934, 4. Špotáková (oštěp) 740, 5. Juška (dálka) 731, 6. Veselý (oštěp) 565, 7. Bába (výška) 464, 8. Klučinová (víceboje) 430, 9. Balner (tyč) 369, 10. Drahotová (chůze) 346.
Trenér roku: 1. Kupka 101.
Junior roku: 1. Hrubá (výška) 78.
Objev roku: 1. Juška 62.


Největší úspěchy

Olympijské hry:
3. místo – Londýn 2012, 400 m př.
4. místo – Rio de Janeiro, 400 m př.
7. místo – Peking 2008, 400 m př.

Mistrovství světa:
1. místo – Peking 2015, 400 m př.
1. místo – Moskva 2013, 400 m př.
4. místo – Londýn 2017, 400 m př.
7. místo – Tegu 2011, 400 m př.
11.místo – Berlín 2009, 400 m př.
13.místo – Osaka 2007, 400 m př.
16.místo – Helsinky 2005, 400 m př.

Mistrovství Evropy:
3. místo – Helsinky 2012, 4x400 m
4. místo – Barcelona 2010, 400 m př.
4. místo – Helsinky 2012, 400 m př.

Halové mistrovství světa:
3. místo – Dauhá 2010, 4x400 m
3. místo – Valencie 2008, 4x400 m

Halové mistrovství Evropy:
2. místo – Bělehrad 2017, 400 m
3. místo – Göteborg 2013, 4x400 m
4. místo – Praha 2015, 4x400 m
4. místo – Göteborg 2013, 400 m
7. místo – Paříž 2011, pětiboj

Mistrovství Evropy do 23 let
3. místo – Debrecín 2007, 400 m př.

Mítink Diamantové ligy
celkové vítězství – 2013, 2015

Český rekord
52,83 s – 400 m př. (MS Moskva 2013)