Video jsem si pustila asi pětkrát. Byl to fakt hrozný kotel 17. 8. 2013, Deník, str. 20 Sport

17.08.2013 10:46

Překážkářka Zuzana Hejnová si z moskevského stadionu v Lužnikách odnesla světové zlato a říká:

Moskva (od zvláštní zpravodajky Deníku) – Únava na ní nebyla znát. Přitom od finálového závodu na 400 metrů překážek uplynulo jen 14 hodin. „No to jo, šla jsem spát pěkně pozdě. Nemohla jsme spát, což není divu,“ říkala Zuzana Hejnová, sedmadvacetiletá česká překážkářka, která na světovém šampionátu v Moskvě vybojovala zlatou medaili.

Včera se ještě pokusila pomoct české štafetě na 4 x 400 metrů. Dámské kvarteto však neuspělo a do finále nepostoupilo.
„Ale myslím, že jsem běžela dobře, nějakou sílu jsem ještě našla.“

Kdy jste po zlatém finálovém večeru usnula?

Kolem jedné ráno. Po závodě jsem šla ještě na doping a potom na večeři. Přišla jsem na pokoj, a jak je člověk rozhicovaný, nemohla jsem usnout. Navíc jsem se vzbudila už kolem šesté a už jsem nemohla spát.

Nedala jste si ani skleničku na oslavu zlaté medaile?

Ani sklenka, jsem hrozně vzorná, ale dneska si něco dám.

Alespoň počítač jste si na chvíli zapnula, že?

Ano, ale na zprávy jsem neodpovídala, to vůbec nešlo. Dneska jsem poslala pár SMS, ale mám pořád spoustu restů. S rodiči jsem samozřejmě mluvila, to jsou teď úplné mediální hvězdy. Musela jsem se smát fotce, kde jsou v objetí a pes v rohu. Byli nadšení. Tak je to jejich zásluha, oni mě vytvořili (smích).

Přišla vám nějaká originální gratulace?

Od pana ministra Picka, ale jinak si teď nic nečekaného nevybavuju. Byla jich spousta, musím si je pročíst doma a začít na ně odpovídat. Uvidíme, jestli je tam něco opravdu originálního.

Už vám váš úspěch dochází?

Ještě mi to přijde takové neskutečné. Úplně mi asi ještě nedošlo, že je to fakt dobré.

Kolikrát jste viděla finálový závod na videu?

Asi pětkrát na různých stanicích. Baví mě hledat nejrůznější komentáře. Všechno bylo většinou v angličtině, akorát v různých verzích, pak jsem se podívala na tu českou a taky ruskou. Rusové to vždycky komentujou hrozně suše, jako by se bavili o dovolené.

Překvapilo vás něco na vašem běhu s odstupem času?

Že to byl fakt hrozný kotel, velká díra. Musela jsem se tomu smát.

Byla větší, než jste si myslela?

Jo. Přijde mi, že na videu je to víc vidět než ve skutečnosti. Chybu jsem žádnou nenašla. Jen trenér mi řekl, že jsem to trochu překopla a v konci neměla tolik sil, jako mívám. Závod udělal své, v tu chvíli mi to vůbec nepřipadalo a i tak jsem měla v konci dost sil.

Kdyby byl závod vyrovnanější, dokázala byste běžet rychleji?

Věřím, že ano. V souboji bych se zmáčkla a jednu dvě desetiny našla.

Do konce sezony vás čekají ještě dva starty. Bude těžké se namotivovat?

Bude, ale chci sezonu zakončit vítězně, takže budu dělat všechno pro to, abych vyhrála. Ještě zvažuju, jestli pojedu do Stockholmu, protože se závodí jen dva dny po příletu.

Čekají vás i marketingové a mediální akce. Jste na to připravená?

Nevím, jestli na ně budu mít čas, odjedu na dovolenou (smích). Něco zvládnu.

Po olympiádě už trochu zvyklá jste, ne?

Tam bylo hodně medailí a tím, že já neměla zlatou, nebylo to tak hrozné. Zlaté medaile mají vždycky navrch.

Teď ji máte, mohla byste být dokonce Sportovkyní roku…

Možná tak atletka. Tohle mě nenapadlo. Uvidíme. Třeba zase Radek Štěpánek vybojuje Davis Cup a bude přede mnou (smích).

Nabídku do armády byste přijala?

Láká mě to, ale nevím, co mám pro to udělat. Jestli musím třeba zajít za panem Priščákem nebo nevím. Trenérovi se to ale moc nelíbí.

Musela byste na tři měsíce na přijímač do Vyškova, že?

No právě, oni už to teď zpřísnili. Kdybych tam musela být tři měsíce, tak asi nepůjdu, to by byla zabitá sezona. Jinak bych šla.

***

Měla jsem slzy v očích, říká Špotáková V době závodu jsem seděla na takovém velkém balonu a měla jsem na ruce Janečka. Nechtěl vůbec spát, asi ze mě cítil nervozitu. Prožívala jsem to fest. Kochala jsem se závodem, po doběhu jsem měla slzy v očích, bylo to opravdu krásný. Potom ale Janeček hodně řval, tak jsem ho dlouho tišila. Asi ze mě předtím cítil ty emoce. Se Zuzkou jsme si během šampionátu napsaly několik esemesek. Snažila jsem se ji povzbudit a vždy jsem přidala nějaký ten vtípek, na odlehčení situace. My se v tomto známe a myslím, že Zuzka to ode mě brala tak, jak jsem to myslela. Po každém kole jsem jí psala, ať jde postupně za svým cílem. Ona je člověk, který je schopen snášet obrovský tlak, je neuvěřitelně silná. Ale není sama, takový je i Láďa Prášil(koulař). Jsem ráda, že je česká atletika na vlně a daří se. Je to podle mé filozofie: jet na velkou akci s tím,na co mám,a pak to tam i předvést.


Největší úspěchy

Olympijské hry:
3. místo – Londýn 2012, 400 m př.
4. místo – Rio de Janeiro, 400 m př.
7. místo – Peking 2008, 400 m př.

Mistrovství světa:
1. místo – Peking 2015, 400 m př.
1. místo – Moskva 2013, 400 m př.
7. místo – Tegu 2011, 400 m př.
11.místo – Berlín 2009, 400 m př.
13.místo – Osaka 2007, 400 m př.
16.místo – Helsinky 2005, 400 m př.

Mistrovství Evropy:
3. místo – Helsinky 2012, 4x400 m
4. místo – Barcelona 2010, 400 m př.
4. místo – Helsinky 2012, 400 m př.

Halové mistrovství světa:
3. místo – Dauhá 2010, 4x400 m
3. místo – Valencie 2008, 4x400 m

Halové mistrovství Evropy:
2. místo – Bělehrad 2017, 400 m
3. místo – Göteborg 2013, 4x400 m
4. místo – Praha 2015, 4x400 m
4. místo – Göteborg 2013, 400 m
7. místo – Paříž 2011, pětiboj

Mistrovství Evropy do 23 let
3. místo – Debrecín 2007, 400 m př.

Mítink Diamantové ligy
celkové vítězství – 2013, 2015

Český rekord
52,83 s – 400 m př. (MS Moskva 2013)