Supermanka! Ještě mám rezervu 11. 10. 2013, Sport magazín, str. 18 Rozhovor

11.10.2013 11:35

Vypadá křehce. Má milý úsměv a mouše by neublížila. Jakmile ale letos vlezla na atletickou dráhu, trhala soupeřky jako nenažraný vlk. Z drobné slečinky Zuzany Hejnové se vyklubal na čtvrtce s překážkami chladnokrevný neporazitelný zabiják. A celý svět se ptá: Jak to dokázala?

Na loňské olympiádě vyhrála první velkou medaili. Byla bronzová a kdekdo si myslel, že to bude její strop.

Hluboký omyl. V holinkách na třetím stupínku v Londýně kosmická cesta vzhůru teprve začala. Následovalo prvenství na mistrovství světa, vítězství v Diamantové lize, atletické obdobě fotbalové Champions League, a sezona bez jediné prohry! „Už mi postupně dochází, čeho jsem letos dosáhla, ale stejně si myslím, že to ocením až později,“ říká Zuzana Hejnová, atletická supermanka roku 2013. „Teď to neberu jako něco o výjimečného, ale vím, že bude hrozně těžké něco podobného zopakovat. Takže to letos opravdu výjimečné bylo,“ dodává s úsměvem.

Kolik vítězství jste si před startem této sezony v duchu plánovala vy sama?

Nikdy jsem si dopředu počet vítězství neplánovala. Vždy nastupuju do závodu s tím, že chci vyhrát, ale těžko se vyhrává každý závod. Takže člověk sotva může spekulovat, kolikrát v sezoně chce zvítězit. Nicméně letos se mi povedlo vyhrávat a s každým přibývajícím vítězstvím jsem chtěla další a další výhru.

Osobní rekord jste plánovala zlepšit o kolik?

Za prvé jsem si ho chtěla vůbec zaběhnout, protože se mi to bec zaběhnou dva roky nepovedlo. Za druhé jsem se chtěla pokusit dostat se pod 53 vteřin. Obojí se mi podařilo.

A to dost výrazně. Připomeňme si, že na mistrovství Evropy v Helsinkách jste proběhla cílem v čase 54,49 vteřin, o rok později jste zvládla pozd na mistrovství světa v Moskvě stejnou trať za 52,83. Tedy skok o 1,66 vteřiny! Co přesně vedlo k takovému veletoči?

Obrovský kus práce. Za rok jsem toho udělala opravdu hodně.

Dobrá, ale co bylo klíčové?

Nedá se vypíchnout jedna Ned věc. K takovému zlepšení jich potřebujete víc.

Tak je zkuste vyjmenovat.

Největší podíl na tom má určitě změna tréninkové skupiny, nový trenér, styl tréninku a celková psychická pohoda, ke které nejvíce přispívá můj přítel.

Připravujete se s muži. Jak konkrétně vypadá váš jeden opravdu tvrdý trénink v přípravném období, kdy se nejvíc maká?

V přípravném období je všeho hodně - nabírá se fyzička, nabíhají se kilometry, hodně se posiluje…

Zeptám se jinak – co je pro vás nejnáročnější?

Pro mě bývá nejnáročnější trénink tempové vytrvalosti.

To, převedeno do dávek, znamená co?

Například čtyřikrát dva kilometry běhu. V tempu 3:40 minuty na kilometr a se čtyřminutovou pauzou mezi jednotlivými běhy.

Nebo?

Pětkrát 300 metrů zhruba za 47 až 49 vteřin s meziklusem, to vše ve třech sériích. Přestávka mezi sériemi šest až osm minut.

O kolik máte menší dávky než vaši parťáci?

Dá se říct, že menší dávky nemám.

Vážně?

Někdy toho mám naopak i víc než kluci. Většinou ale běháme stejné vzdálenosti a množství, jen já běžím vlastním tempem.

A v posilovně?

Platí totéž. Dělám stejné cviky, počty opakování, jen zvedám váhy úměrné mé síle.

Jak těžké závaží zvednete nohama?

Záleží na typu cviku.

Například?

Na podřep jsem měla na zádech nejvíc asi 130 kilo.

Jaký nejdrsnější trénink jste zatím zažila?

Člověk nemá naštěstí paměť na bolest, takže nedokážu říct, který trénink byl opravdu nejdrsnější. Ty, co mám nejméně ráda, jsem už popsala. Je to ta tempová vytrvalost.

Nezměnil vás rok s chlapy i jinak? Třeba v tom, že vám zhrubnul slovník?

Myslím, že s tímhle nemám problém.

Takže jste se nepřistihla, že by vám vypadlo něco z úst, co byste z nich dejme tomu ještě před dvěma roky nevypustila?

Ne. Jsem pořád stejná.

Nestala jste se terčem nějakého drsnějšího kanadského žertíku? Přece jen chlapi se s ničím nemažou.

Spíš si myslím, že hodně lidí má zkreslené mínění o ženském kolektivu. Tam bývají vtipy a diskuse ještě kolikrát drsnější. Takže mi chlapské vtípky nevadí a terčem posměchu díky bohu nebývám.

V mužských týmech bývá obvyklé, že se za úspěch něco hodí do placu. Nechtěli po vás kluci za triumfy na světovém šampionátu nebo v Diamantové lize prémie v naturáliích?

Něco takového u nás ve skupině není.

Neříkejte.

Vím, že na mém úspěchu mají všichni kus podílu, a tak jsem je pozvala na večeři a trochu jsme to společně oslavili.

Oslavovat máte skutečně co. Vždyť jste dokázala odrovnat i všechny konkurentky tmavé pleti. Přitom se říká, že bílý atlet nemá proti černochům šanci, neboť odlišné složení svalových vláken ho znevýhodňuje ještě před startovním výstřelem.

Také jsem si vždycky říkala, že jako bílá atletka budu jen těžko porážet černé soupeřky. Ale vidíte – jde to!

Jak?

Pokud si člověk jde tvrdě za svým cílem a podřídí mu téměř všechno, je to možné dokázat. Ale taky jsem k tomu musela dospět. Nikdy dřív by mě něco takového nenapadlo.

Je v tomhle směru rozdíl mezi sprintem na 100 a 400 metrů?

Je. A značný. Čím delší sprint, tím je snazší se proti černochům prosadit. Na čtyřstovce totiž nerozhodují jen vrozené dispozice. Je třeba i hodně trénovat, a to se málokomu chce. Musíte mít taky silnou psychiku.

Když jsou na trati překážky, asi je toho ještě víc.

Pak je třeba do toho umět techniku přeběhu, mít smysl pro rytmus a být nejen rychlý, ale i vytrvalý.

Není toho málo.

To teda ne.

Nastal ve vašem zlatém roce nějaký okamžik, po kterém jste si řekla: Tak, a teď jsem si jistá, že budu vyhrávat?

V tréninku je několik testovacích cvičení. Když se v nich zlepšuju a předvádím na tréninku svá maxima, vím, že v závodech na tom budu taky dobře.

Hodně jste zapracovala na psychice. Byl ale někdy ve vítězném roce 2013 moment, kdy jste zapochybovala a říkala si: No, nevím, jestli to dneska vyjde?

Letos si nevybavuji moment, že bych takhle zapochybovala. Musím říct, že jsem byla opravdu psychicky silná! A s každým vítězstvím mi sebevědomí ještě rostlo. Nebyl důvod si nevěřit.

Co vám běží hlavou, když zaklekáváte do bloků?

V tom momentu už mi neprobíhá hlavou téměř nic. Jen se soustředím na pokyn startéra a výstřel.

Nehecujete se uvnitř?

Sama sobě nic neříkám. Jen po výstřelu si prvních pár kroků v duchu počítám.

Vnímáte při běhu okolí? Nebo se snažíte uzavřít do vlastní bubliny?

Snažím se okolí nevnímat, soustředit se na sebe. Až po výběhu z druhé zatáčky se teprve začínám zajímat o to, jak si v daném závodě stojím.

Někteří trenéři si při vítězných šňůrách nemění košile. Potrpíte si na nějaký podobný rituál?

Každý závod dodržuji téměř stejný denní program. Letos se mi osvědčilo, že zajetý režim funguje, tak se snažím ho dodržovat. Mám tím na mysli čas snídaně, oběda a činností během dne.

Jste pověrčivá?

Nejsem.

Cítila jste s přibývajícími výhrami, že se vás soupeřky začaly bát?

Samozřejmě jsem cítila, že roste respekt a soupeřky mě víc pozorují. Což mi dodávalo ještě víc síly.

Jak se u nich projevovalo, že z vás mají vítr?

Ze začátku mi připadaly odevzdané. Ale postupem času je nejspíš štvalo, že pořád vyhrávám, tak se snažily jít do závodu s bojovnou náladou, s tím, že mě porazí. Jenže to mělo podle mě opačný efekt. Byly příliš v křeči.

Změnil se jejich osobní vztah k vám?

Nijak zvlášť. Spíš mě už všechny znají a víc mě pozorují.

Fotbalisté často říkají, že těžší než dobýt trofej je ji obhájit. Díváte se na to podobně?

Myslím, že je to ve všech sportech stejné. Vždycky je obhajoba těžká.

Jste nyní v pozici neporazitelné supermanky. Můžete se vůbec ještě zlepšit?

Samozřejmě. Ještě je stále prostor a rezervy pro zlepšování.

V čem?

Trenér ví, kde mám slabiny a na čem se dá zapracovat.

Co to je?

Určitě ještě můžu zrychlit, být silnější, ale i vytrvalejší.

Kontrolujete si teď víc jídlo a pití, aby vám do něj kdosi něco nedovoleného nepodstrčil?

Nic takového se snad kolem mě neděje.

Takže si nenosíte na snídaně vlastní konvici s čajem?

Že bych se nějak víc hlídala, to ne, ale pití si samozřejmě jen tak nějaké nevezmu. To mám pod kontrolou.

Nyní se na vás bude chtít každý tuplem vytáhnout. Motivuje vás to, nebo spíš znervózňuje?

Určitě mě to motivuje! A taky mi to dodává síly do další práce. Každá soupeřka bude tvrdě trénovat, aby mě porazila, ale to já taky. Porazit se nebudu chtít nechat.

Jste teď slavnější než dřív. Kdy vám zatím popularita nejvíc pomohla?

Ve spoustě věcí je to teď samozřejmě snazší, ale nijak zvlášť svého postavení nezneužívám.

Ovšem výhody známé tváře se nezříkáte, ne?

Jednou mi pomohlo, že jsem známá, když mě zastavili policajti. Pak mi popularita pomohla taky splnit jeden sen. Mohla jsem krmit a čistit slona.

Během dovolené na Srí Lance?

Ne, v liberecké ZOO. Byl to obrovský zážitek.

Kdy jste zatím naopak nejvíc pocítila rub slávy?

Zatím se setkávám se samými pozitivy. Občas je jen náročné vyjít vstříc všem lidem a fanouškům.

Žádná další negativa nejsou?

Nebývá vždy úplně příjemné, že nejsem nikdy anonymní a nenápadná.

Nyní už na ulici nesplynete s davem vůbec. Jste velkou favoritkou na prvenství v české anketě Sportovec roku. Co by pro vás opravdu znamenalo, kdybyste se stala tuzemským sportovním králem?

Byla by to pro mě obrovská čest a velké zadostiučinění, po mnoha letech píle a dřiny. V Česku máme spoustu skvělých sportovců, ke kterým vzhlížím a mají můj respekt. Nikdy bych si nepomyslela, že bych mohla být vyhodnocena jako nejlepší. Vzhledem k tomu, že vyhlášení je den před mými narozeninami, tak by to byl nádherný dárek.

Jste také v nominaci na nejlepší atletku světa. Komu byste poděkovala nejvíc, kdybyste ji nakonec vyhrála?

Tak, předně si úplně nemyslím, že bych mohla zvítězit.

Proč ne? Jste mezi deseti nominovanými na tohle mimořádné ocenění. Málokdo z nich může říct, že za celý rok neprohrál.

Být v desítce nominovaných je pro mě obrovský úspěch.

Ale myšlenky na děkovnou řeč zase nejsou až tak daleko od reality…

Nejvíc bych poděkovala trenérovi, tréninkové skupině, celému týmu kolem mě, což jsou druhý trenér, fyzioterapeuti, doktoři… Také bych poděkovala rodině a všem fanouškům. No, a zvláštní dík by patřil mému příteli, který se mnou prožívá život profesionálního sportovce a věnuje mi mnoho času. Podporuje mě ve všech směrech, a zanedbává tak svou práci. Snad mu to budu moci někdy vrátit.

Kdo je vaším českým sportovcem roku 2013?

Až budu mít čest hlasovat, st tak si pročtu všechna jména, hna výsledky, úspěchy a zamyslím se. Teď nechci nikoho bezmyšlenkovitě ho bezmyšjmenovat.

A kdo byl pro vás letos nejlepším světovým atletem?

Světovou atletkou bych ou zvolila jamajskou sprinterku printerku Shery Ann Fraser (vítězka běhů na 100 a 200 m na MS v Moskvě).

V uplynulých měsících jste prožila spoustu nádherných chvil. Kdybyste však měla vybrat jen tu jednu absolutně nezapomenutelnou, která by to byla?

Těžko se vybírá pouze jedna.

To vím, přesto se ptám.

Když mi na stupních vítězů hráli naši hymnu.

Donedávna čeští příznivci prožívali při atletice většinou jen soutěže oštěpařů a desetibojařů. Mám pocit, že jste je, i třeba s Pavlem Maslákem, pomohla naučit fandit také běžcům.

Doufám a věřím, že se atletika pomalu posouvá víc a víc mezi lidi a jejích fanoušků přibývá. Už jsem se setkala i s lidmi, kteří mi řekli, že kvůli mně začali sledovat atletiku a že je to baví.

Tak vidíte, jaký přesah mají vaše triumfy.

Je to super! Jsem moc ráda, že díky úspěchům lidi k atletice přilákám.

13 triumfů zlaté sezony

Drake 27. dubna Relays 54,41 náskok 0,86 s 
V protivětru nejlepší ší světov světový čas roku.
18. Šanghaj května 53,79 náskok 0,06 s 
Úvodní triumf v Diamantové lize.
1. Eugene června 53,70 náskok 1,05 s 
Na startu sedm finalistek z OH v Londýně.
10. Praha června 54,55 náskok 0,57 s 
Ztratila rytmus, přesto vyhrála.
13. Oslo června 53,60 náskok 0,43 s 
Nejobtížnější závod.
27. Ostrava června 53,32 náskok 1,80 s 
Za národním rekordem zaostala o 3 setiny.
6. Paříž července 53,23 náskok 0,73 s 
Po dvou letech vylepšuje národní rekord.
26. Londýn července 53,07 náskok 0,60 s 
Razítko na celkový triumf v Diamantové lize.
12. Moskva srpna 55,25 náskok 0,25 s 
Rozběh MS ve volném tempu.
13. Moskva srpna 53,52 náskok 0,56 s 
Semifi nále MS s vypuštěným doběhem.
Moskva 15. srpna 52,83 náskok 1,26 s 
Zlato na MS prvně pod hranicí 53 vteřin.
Stockholm 22. srpna 53,70 náskok 1,18 s 
Přes technické chyby nový rekord mítinku.
29. Curych srpna 53,32 náskok 0,90 s 
Čtvrtý nejrychlejší čas sezony na závěr.


Zuzana Hejnová Věk: 26 (19. prosince 1986) Profese: atletka, běhá hlavně trať 400 metrů překážek Největší úspěchy: 1. na MS 2013, 3. na OH 2012, vítězka Diamantové ligy (na 400 m překážek letos neprohrála), 3. na ME 2012 (štafeta 4x400 m), na HMS 2010 (štafeta 4x400 m) a na HME 2013 (štafeta 4x400 m) Výška a váha: 173 cm a 61 kg Zajímavost: atletice se věnovala i její starší sestra Michaela, která v sedmiboji přivezla bronz z univerziády v jihokorejském Tegu 2003

Pavel Hartman


Největší úspěchy

Olympijské hry:
3. místo – Londýn 2012, 400 m př.
4. místo – Rio de Janeiro, 400 m př.
7. místo – Peking 2008, 400 m př.

Mistrovství světa:
1. místo – Peking 2015, 400 m př.
1. místo – Moskva 2013, 400 m př.
7. místo – Tegu 2011, 400 m př.
11.místo – Berlín 2009, 400 m př.
13.místo – Osaka 2007, 400 m př.
16.místo – Helsinky 2005, 400 m př.

Mistrovství Evropy:
3. místo – Helsinky 2012, 4x400 m
4. místo – Barcelona 2010, 400 m př.
4. místo – Helsinky 2012, 400 m př.

Halové mistrovství světa:
3. místo – Dauhá 2010, 4x400 m
3. místo – Valencie 2008, 4x400 m

Halové mistrovství Evropy:
2. místo – Bělehrad 2017, 400 m
3. místo – Göteborg 2013, 4x400 m
4. místo – Praha 2015, 4x400 m
4. místo – Göteborg 2013, 400 m
7. místo – Paříž 2011, pětiboj

Mistrovství Evropy do 23 let
3. místo – Debrecín 2007, 400 m př.

Mítink Diamantové ligy
celkové vítězství – 2013, 2015

Český rekord
52,83 s – 400 m př. (MS Moskva 2013)