Sledovat ME u televize byly pořádné nervy! Praha, 24. srpna 2014

24.08.2014 20:23

Nevím, jestli jsou větší nervy závodit nebo závody sledovat.

Smutek, pořádné nervy i radost z úspěchu mých kamarádů. Všechny tyhle pocity ve mně proudily, když jsem sledovala nedávné atletické mistrovství Evropy v Curychu. Bylo mi hrozně líto, že v dráze nestojím sama, ale co se dá dělat. Tuhle sezonu jsem už uzavřela a až se dám do kupy, začnu se soustředit na tu další. I když přiznávám, že když vidím ty časy na čtvrtce překážek, je mi to o to víc líto. S časem, který běžně běhávám, by to byla v klidu další zlatá...

To ovšem neznamená, že jsem se „jen“ jako divák ulejvala. To rozhodně ne. Pravidelně jsem atletiku sledovala a všechno, co se dělo, hrozně prožívala. Největší radost mi udělala Bára Špotáková. Byť její vítězný hod byl až pátý v pořadí, prostě jsem věděla, že to dá a vyhraje. Moc jí to přeju. Obrovskou radost mi udělal i Petr Svoboda. Na překážkách opravdu válel a to, že po takových zdravotních peripetiích skončil na pátém místě, je prostě úžasné. Honza Kudlička si sice na tyčce asi myslel na lepší než bronzovou medaili, ale však on si jí za pár dní už taky bude užívat.

Ale přiznám se, že nejhorší chvíle jsem prožívala s Denisou Rosolovou. To její čtvrté místo, kdy v podstatě ztratila medaili na posledních metrech, to byl příšerný šok. Okamžitě se mi v hlavě vyrojila podobná vzpomínka na mistrovství Evropy v Helsinkách v roce 2012. Já tam taky byla těsně čtvrtá. Byl to hrozný pocit. Když máte v hlavě jasno, že si běžíte pro medaili, nic jiného si nepřipouštíte. A když se nakonec tahle realita změní s posledními kroky, to vás v tu chvíli úplně srazí na kolena.

Slzy i rozčilení Denisy v cíli naprosto chápu, opravdu jsem to protrpěla spolu s ní. Ale všechno zlé je pro něco dobré. Mně tehdy čtvrté místo otevřelo oči a od té doby jsem šplhala nahoru. Je potřeba i tyhle pocity zažít, závodníka to neuvěřitelně posílí. A věřím, že to Denisa zakrátko, až se jí tenhle zážitek trochu rozleží v hlavě, taky pozná a do budoucna jí to pomůže. Každopádně celkově jsem s posledním ME spokojená, naši tam o sobě dali rozhodně vědět. Všem moc blahopřeju!


Největší úspěchy

Olympijské hry:
3. místo – Londýn 2012, 400 m př.
4. místo – Rio de Janeiro, 400 m př.
7. místo – Peking 2008, 400 m př.

Mistrovství světa:
1. místo – Peking 2015, 400 m př.
1. místo – Moskva 2013, 400 m př.
4. místo – Londýn 2017, 400 m př.
7. místo – Tegu 2011, 400 m př.
11.místo – Berlín 2009, 400 m př.
13.místo – Osaka 2007, 400 m př.
16.místo – Helsinky 2005, 400 m př.

Mistrovství Evropy:
3. místo – Helsinky 2012, 4x400 m
4. místo – Barcelona 2010, 400 m př.
4. místo – Helsinky 2012, 400 m př.

Halové mistrovství světa:
3. místo – Dauhá 2010, 4x400 m
3. místo – Valencie 2008, 4x400 m

Halové mistrovství Evropy:
2. místo – Bělehrad 2017, 400 m
3. místo – Göteborg 2013, 4x400 m
4. místo – Praha 2015, 4x400 m
4. místo – Göteborg 2013, 400 m
7. místo – Paříž 2011, pětiboj

Mistrovství Evropy do 23 let
3. místo – Debrecín 2007, 400 m př.

Mítink Diamantové ligy
celkové vítězství – 2013, 2015

Český rekord
52,83 s – 400 m př. (MS Moskva 2013)