Nezdolná Zuzana14. 12. 2013, Magazín Víkend DNES, str. 06 Rozhovor

14.12.2013 15:40

Ve středu bude vyhlášen nejlepší český sportovec roku. Kdo? My nesmíme ani naznačovat, zaznělo v hořké cimrmanovské filmové komedii Nejistá sezona. Ale všem je jasné, kdo měl sezonu naprosto jistou, až pohádkovou. Běžkyně ZUZANA HEJNOVÁ se stala mistryní světa a ve všech svých 13 závodech roku na 400 metrů překážek zvítězila!

Zuzana Hejnová prožívá nejkrásnější období svého života. Stala se první Češkou, která byla vyhlášena nejlepší atletkou Evropy, a to pro letošní rok. Teď už zase tvrdě pracuje na tom, aby svou šňůru úspěchů natáhla i v novém roce - čtvrtý týden pobývá tisíce kilometrů od domova. Trénuje v šestičlenné skupince českých atletů v jihoafrickém Potchefstroomu. „Jsem tady poněkolikáté za sebou. Teplo, sluníčko, přijel za mnou i přítel. Ani se do té české zimy zpátky netěším,“ přiznala do telefonu během rozhovoru pro magazín Víkend.

* Za pár hodin ale balíte a od pondělí jste v Praze. Vám se vážně nechce na Vánoce domů?

To se zase nedá říct, možná jsem se špatně vyjádřila. Těším se na rodiče i přátele, jen nemám ráda zimu. A také létání, proto je pro mě návrat složitější. Jakmile se odlepíme od země, počítám první dvě minuty, než letadlo nabere pořádnou rychlost i výšku. Teprve pak se cítím bezpečná.

* Kdy se cítíte bezpečná na vaší trati, kterou běháte?

Po osmé překážce.

* Proč právě na osmé, a ne třeba na poslední desáté, kde ještě můžete zakopnout a vítězství může být v tahu?

Měním tam krok, můžu si rozhodit rytmus. Do sedmé překážky stále běžím na patnáct kroků, odrazím se levou nohou a tou pravou jdu přes překážku. Jenže pak docházejí síly a já od osmé překážky běhám na šestnáct kroků. Všechno je najednou naopak, odrážím se druhou nohou, tedy pravačkou. Atleti říkají, že do osmé překážky umí běžet každý a teprve pak, v závěrečných sto metrech, se rozhoduje. Mně naštěstí ty závěry vždycky šly. a vy

* Kolikrát se stane, že kroky jednoduše popletete?

Nesmí se to stát, kvůli tomu to trénujeme.

* Chápu, ale kolikrát se vám to letos v těch třinácti závodech stalo?

Jednou, na Memoriálu Josefa Odložila. Na poslední překážce jsem přidala krok.

* Jeden?

Dokonce snad dva. Ani jsem to nestihla vnímat. Úplně jsem zazmatkovala, skoro jsem se zastavila na trati. Hrozně jsem si tenkrát nadávala. Naštěstí nešlo o nejdůležitější závod.

* Napadá mě, proč si vlastně těmi překážkami přiděláváte problémy, proč neběháte hladkou čtyřstovku. To je přeci jednodušší, ne?

No právě.

* Teď vám nerozumím.

Abych to neměla moc jednoduché. Na hladké čtyřstovce o nic nejde, jenom vám vystřelí za zadkem běžíte co nejrychleji celý okruh. Na překážkách se toho může stát spousta, pořadí se klidně promíchá ještě na posledních metrech. Přijde mi to přitažlivější, napínavější.

* Když jste běžela v patnácti letech vaši disciplínu poprvé, došlo vám vůbec, kolik překážek na trati je? Že v náročném běhu, kdy síly rychle docházejí, musíte desetkrát vyskočit víc jak tři čtvrtě metru vysoko?

Řekla mi to trenérka.

* A vy jste jí kývla, že do toho jdete.

Ano. Tehdy jsem ještě dělala víceboj, ale na překážkách jsem viděla větší šanci prosadit se. Vyhrála jsem hned první závod a jela na mistrovství světa juniorů. Myslím, že mám na překážky dobrou techniku, dobrý rytmus a umím to zkombinovat s během.

* Říkáte dobrý rytmus - ten se hodí i jinde, třeba v tanci. Máte ho ráda?

Tak to vůbec! Tady se nemám čím chlubit. Základní kroky snad zvládnu, ale ve StarDance mě určitě neuvidíte.

* Ani na nějakém večírku po Sportovci roku?

Když to bude nezbytné...

* Máte už připravené šaty na středeční slavnostní vyhlášení?

Vzhledem k tomu, že se vracím až dva dny před vyhlášením, tak už mám.

* Jaké?

Nechám si je jako překvapení. Ale jsou krásné. Nebo aspoň mně se moc líbí.

* Nečeká se nic jiného, než že Sportovce roku vyhrajete vy. Když to řeknete bez skromnosti: počítáte s vítězstvím? Jako nejlepší atletka Evropy byste na to měla mít nárok.

Samozřejmě se může stát cokoli. Je to anketa a rozhodují hlasující. Třeba můžou mít někoho radši, to neovlivním. Ale vnitřně věřím, že když se na to všichni podívají reálně, tak víc už jsem letos skutečně dosáhnout nemohla. A dostat takovou odměnu, jako by bylo vítězství ve Sportovci roku, to by pro mě bylo něco výjimečného.

* Jistě by to zhodnotilo vaše jméno před veřejností i sponzory.

Před veřejností možná ano. Mám poslední měsíce mnohem nabitější program, všechno je hektičtější, rychlejší. Jsem prostě veřejně známější. Dřív jsem se ztratila na dovolenou někam do světa a nikdo o mně nevěděl. Letos na Šrí Lance mě poznávali. Vás jsme viděli v televizi, říkali mi a hned si vzpomněli na jméno. Ale sponzoři? Po mistrovství světa, které jsem vyhrála, se neobjevil žádný nový.

* Překvapilo vás to?

Docela ano.

* Přesto máte za sebou úžasný rok. Cítila jste se někdy v životě šťastnější než letos?

Ne. Dařilo se mi, na co jsem sáhla. Až mě překvapovalo, jak jsem vyhrávala jeden závod za druhým. Pořád jsem čekala, kdo mě předběhne, a on nikdo. Bylo vidět, že jsem na sezonu dobře připravená, a stálo při mně zdraví, jako celý život.

* Neobjevila se obava před srpnovým mistrovstvím světa v Moskvě, že když celá sezona jde tak hladce, najednou by se to mohlo zvrtnout?

To víte, že se člověku hrnou do hlavy myšlenky, jestli nepřijde sportovní útlum nebo nedej bože zranění. Jenže já to všechno rychle zaháněla. Nejhorší totiž je, pokud člověk přemýšlí, co zlého by se mu mohlo stát.

* Co si nyní přejete?

Abych si takový rok ještě jednou zopakovala.

* Jenže se říká, že lehčí je něčeho dosáhnout než to zopakovat.

Já vím... Ale znovu bych chtěla vyhrát všechny závody Diamantové ligy a příští rok i mistrovství Evropy v Curychu.

* Je něco, co jste letos nestihla?

Kvůli sportovní kariéře jsem hodně dala stranou rodinu i mého přítele Honzu. Ale snažím se mu to při každé příležitosti vynahrazovat.

* Jak? Třeba, že ho každý rok vytáhnete na atraktivní turistickou cestu, jako letos na podzim na Šrí Lanku?

Mám dojem, že řada lidí se v nás trochu plete. Já jsem hrozně ráda doma, nejradši bych si kolikrát jen lehla a něco četla, zatímco Honza je dobrodružný typ a pořád plánuje, kam bychom vyrazili. Má rád překvapení v mnoha směrech. Vymyslet mu například vánoční dárek, to je pro mě fuška, protože my si navzájem pořád něco kupujeme a inspirace pak už chybí. Musím teď ještě na něco přijít.

* Zmínila jste, že si ráda doma poležíte. Vás baví lenošení?

Řeknu to takhle: někdy prostě neběhám.

* Jak dlouho to vydržíte?

Letos po sezoně jsem měsíc neběhala. Vůbec. Trenér mi sice kladl na srdce, že dvakrát týdně bych to měla udělat, jenže jsem ho neposlechla. Nedokázala jsem se donutit. Potřebovala jsem volno, odpočinek, dělat jiné věci. Neválela jsem se ale, na Šrí Lance jsme si dávali do těla. Měli jsme třeba výlet na posvátnou horu s 5 200 schody, na fyzičku dobrá zabíračka. V žádném případě jsem nezahálela.

* Proč jste ve sportu, který děláte, nejlepší na světě?

Je za tím tvrdý trénink a také změna celého režimu. Po loňské olympiádě v Londýně jsem přešla k jiné tréninkové skupině a ohromně mi to prospělo.

* Netrénujete už v dívčí partě, ale téměř se samými kluky. To vám prospělo?

Přesně tak.

* V čem?

Už nemusím všechny tréninky odběhat první a tím pádem se zbytečně vyčerpávat. Kluci běhají přede mnou a motivují mě. Tohle je ohromné plus. V podstatě toho objemově odtrénuju víc, přitom se cítím čerstvější.

* Vůbec v ničem vám nevadí, že jste v klučičí partě?

Ne. Jako dítě jsem vyrůstala mezi kluky a jsem na ně zvyklá. Nemusím se bát před nimi cokoli říct.

* Není přítel z toho trochu nesvůj, když jste obklopena tolika muži?

On se s kluky zná. Snažím se ho brát na většinu soustředění i závodů, abychom byli co nejvíc spolu.

* Je tedy s vámi i nyní v Jihoafrické republice?

Prvních čtrnáct dní jsem tady byla sama, pak přiletěl.

* Nedokážu si představit, jak takový pobyt vypadá. Vy dřete na tréninku, a on?

Někdy chodí s námi. Zacvičí si nebo zaběhá v rámci svých fyzických možností. Dřív atletiku dělal, takže ho tréninky baví. Někdy normálně pracuje, má počítačovou firmu. A docela často nám vaří.

* Takže máte dobrého kuchaře?

Toho nejlepšího. Vaří skutečně výborně.

* Den po vyhlášení Sportovce roku oslavíte sedmadvacáté narozeniny. Dokdy vlastně chcete závodně běhat?

To se těžko říká. Dnes jsem v nejlepším běžeckém věku, po třicítce se to většinou zlomí. Takže olympiáda v Riu 2016 je jasná, tam vidím svůj hlavní cíl. Z Londýna mám olympijský bronz, v Riu bych chtěla být ještě lepší. A pak? Možná skončím, možná ještě rok dva vydržím.

* Varianta, že byste měla dítě a pak...

... ne ne, žádné pak nebude. Kdyby mi bylo třiadvacet, můžu se na dráhu ještě vrátit, jenže ne v mém věku. Teď musím myslet na sportovní kariéru.

* Přítel, který je skoro o deset let starší, to přijal?

Ano. Shodujeme se, že děti a rodinu necháme po mé kariéře. Ještě jsme dost mladí, nebo snad ne?

***

Kvůli sportovní kariéře jsem hodně dala stranou rodinu i mého přítele Honzu. Zuzana Hejnová POVOLÁNÍ: atletka DATUM NAROZENÍ: 19. 12. 1986 MÍSTO NAROZENÍ: Liberec ZNAMENÍ: Střelec Letošní mistryně světa v běhu na 400 metrů překážek byla nedávno jako vůbec první Češka vyhlášena nejlepší evropskou atletkou. Má za sebou úžasnou sezonu, nastoupila k třinácti závodům ve své disciplíně a všechny vyhrála. Rodiče ji odmalička vedli ke sportu, stejně jako starší sestra Michaela začínala s vícebojem, ale v 15 letech začala běhat čtyřstovku překážek a zůstala u ní dodnes. S Denisou Rosolovou a dalšími běžkyněmi byla součástí party zvané Rychlý holky, kterou trénuje Martina Blažková. Loni po olympiádě začala trénovat s mužskou skupinou Dalibora Kupky. Od roku 2005 jedenáctkrát zlepšila na své trati český rekord, v součtu o téměř 3,5 vteřiny na současných 52,83. Od světového maxima je už pouhých 49 setin sekundy. Jako dítě hrála na klavír, ve volnu hodně cestuje, nejčastěji s batohem do dalekých koutů světa.

Foto autor| Foto: Michal Sváček, MAFRA
Foto autor| Foto: František Vlček, MAFRA

O autorovi| JAN ŠVÉD, jan.sved@mfdnes.cz


Největší úspěchy

Olympijské hry:
3. místo – Londýn 2012, 400 m př.
4. místo – Rio de Janeiro, 400 m př.
7. místo – Peking 2008, 400 m př.

Mistrovství světa:
1. místo – Peking 2015, 400 m př.
1. místo – Moskva 2013, 400 m př.
4. místo – Londýn 2017, 400 m př.
7. místo – Tegu 2011, 400 m př.
11.místo – Berlín 2009, 400 m př.
13.místo – Osaka 2007, 400 m př.
16.místo – Helsinky 2005, 400 m př.

Mistrovství Evropy:
3. místo – Helsinky 2012, 4x400 m
4. místo – Barcelona 2010, 400 m př.
4. místo – Helsinky 2012, 400 m př.

Halové mistrovství světa:
3. místo – Dauhá 2010, 4x400 m
3. místo – Valencie 2008, 4x400 m

Halové mistrovství Evropy:
2. místo – Bělehrad 2017, 400 m
3. místo – Göteborg 2013, 4x400 m
4. místo – Praha 2015, 4x400 m
4. místo – Göteborg 2013, 400 m
7. místo – Paříž 2011, pětiboj

Mistrovství Evropy do 23 let
3. místo – Debrecín 2007, 400 m př.

Mítink Diamantové ligy
celkové vítězství – 2013, 2015

Český rekord
52,83 s – 400 m př. (MS Moskva 2013)