Hejnové se rozplynul sen před cílem 20. 8. 2016, Právo, str. 23 Rio2016

20.08.2016 19:15

Podél oválu na olympijském stadiónu zrovna nadšeně pobíhala s českou vlajkou oštěpařka Barbora Špotáková. Zuzana Hejnová se chystala na start finále na 400 m překážek a pomyslela si: „Bylo by hezké slavit spolu.“ Jenže ke kamarádce se při čestném kolečku nepřidala, stupně vítězů Hejnové o dvě desetiny unikly.

Ještě do cílové rovinky vbíhala dvojnásobná mistryně světa třetí, mohla pomýšlet na atak Dánky Sary Slott Petersenové, snad jen Američanka Dalilah Muhammadová byla odskočená příliš vepředu. „Slyšela jsem Báru, jak mě v zatáčce povzbuzovala,“ přiznávala Hejnová. Jenže tam, kde obvykle dostává soupeřky za sebe, ztratila. Za poslední překážkou ji v hustém dešti odsunula na nepopulární čtvrtou příčku Američanka Ashley Spencerová.

„Na konci jsem si to prohrála. Posledních dvacet metrů jsem nemohla a přejela mě. Už jsem prostě nedokázala zareagovat,“ litovala Hejnová. Rozhodně neběžela špatně, vždyť oproti semifinále si zlepšila o 63 setin sezónní maximum na 53,92 s. Jenže Spencerová s Petersenovou si zaběhly osobní rekordy a Muhammadová si do Ria přivezla parádní formu, pro USA získala historicky první triumf na této trati.
„Myslím, že jsem z toho vytěžila maximum,“ uznala Hejnová, byť za cílem chvíli seděla a hleděla do prázdna. „Jasně, že tam zklamání bylo. Já si na medaili fakt věřila, říkala jsem si, že bronz to být musí. Ale pod 54 sekund je dobrý čas na to, že jsem vůbec nezávodila,“ hodnotila.

Po loňské obhajobě světového zlata se letošní sezóna zvrtla hned na začátku. Když přímo z afrického soustředění dojela na úvodní závod do Dauhá, kvůli bolesti achilovky se narychlo odhlásila. Když si pak koncem května otestovala formu na Zlaté tretře, z výkonu nadšená nebyla, a co hůř – achilovka se znovu rozbolela.

Následovala další dlouhá závodní pauza i zrušený start na mistrovství Evropy v Amsterdamu. Místo Diamantových lig už Hejnová stihla testovat formu jen na menších závodech v Česku a to ještě na doplňkových tratích.

Přesto šla do olympijského finále s optimismem, k němuž ji vedly i suverénní postupy z rozběhu a semifinále, kde si mohla dovolit vypustit poslední desítky metrů. „Spala jsem dobře. Já si ani nepřipouštěla, že bych měla být bez medaile,“ přiznávala. „Samozřejmě jsem pak byla trochu překvapená a štve mě to. Ale vím, že jsem víc udělat nemohla, a mám čisté svědomí,“ uznala. Závodní manko si vybralo svou daň. „Nebyl problém, že bych neměla natrénováno, zlepšovala jsem se každým závodem. Spíš mi chyběly ty starty. Kdybych měla o tři závody navíc, poběžím mnohem rychleji a medaile z toho je. Teď mě to mrzí, ale nemůžu být úplně nespokojená,“ věděla Hejnová, která výkonem 52,83 z roku 2013 drží český rekord.
 


Největší úspěchy

Olympijské hry:
3. místo – Londýn 2012, 400 m př.
4. místo – Rio de Janeiro, 400 m př.
7. místo – Peking 2008, 400 m př.

Mistrovství světa:
1. místo – Peking 2015, 400 m př.
1. místo – Moskva 2013, 400 m př.
4. místo – Londýn 2017, 400 m př.
7. místo – Tegu 2011, 400 m př.
11.místo – Berlín 2009, 400 m př.
13.místo – Osaka 2007, 400 m př.
16.místo – Helsinky 2005, 400 m př.

Mistrovství Evropy:
3. místo – Helsinky 2012, 4x400 m
4. místo – Barcelona 2010, 400 m př.
4. místo – Helsinky 2012, 400 m př.

Halové mistrovství světa:
3. místo – Dauhá 2010, 4x400 m
3. místo – Valencie 2008, 4x400 m

Halové mistrovství Evropy:
2. místo – Bělehrad 2017, 400 m
3. místo – Göteborg 2013, 4x400 m
4. místo – Praha 2015, 4x400 m
4. místo – Göteborg 2013, 400 m
7. místo – Paříž 2011, pětiboj

Mistrovství Evropy do 23 let
3. místo – Debrecín 2007, 400 m př.

Mítink Diamantové ligy
celkové vítězství – 2013, 2015

Český rekord
52,83 s – 400 m př. (MS Moskva 2013)