Hejnová bez medaile. Novou misí je třetí zlato z MS 20. 8. 2016, Sport, str. 04 OH2016

20.08.2016 19:19

Ze Zuzany Hejnové je šampionka, přestože se z olympiády v Riu vrátí bez medaile.

Dokazují to nejenom dvě zlata z posledních světových šampionátů, ale i způsob, jakým se vyrovnala s nemilým obrazem výsledkové listiny olympijského finále, kde se našla na čtvrtém místě.

RIO DE JANEIRO (nit) – Barbora Špotáková stála hned vedle dráhy, se svou radostí z čerstvého bronzu a s českou vlajkou na ramenou, když Zuzana Hejnová pádila k cíli.

„Povzbuzovala jsem, ale ukázalo se, že nemá naběhané závody. Toho jsme se trošku báli,“ hodnotila Špotáková. „Tři závody v řadě, aniž by v sezoně závodila, to je smůla. Ale zase klobouk dolů, je to neskutečný výkon. To si málokdo umí představit, kdo nedělá atletiku. Být čtvrtý na olympiádě za té situace, to dokazuje její výjimečné schopnosti. Bohužel jí to nezacinkalo. Ten finiš, tam se evidentně ukázalo manko. Moc mě to mrzí…“ dodala. „Běžela na své možnosti dobře, ale trošku se nechala strhnout a překopla první dvoustovku,“ vysvětlil trenér Hejnové Dalibor Kupka.

Čtvrté místo bylo v minulosti pro Hejnovou černou můrou. To první z evropského šampionátu 2010 v Barceloně ještě přešla. Když ale o dva roky později na kontinentálním mistrovství v Helsinkách znovu zůstala bez medaile, byl to pro ni impulz pro zásadní změny v kariéře. Začala plánovat výměnu trenérky a začala pracovat na mentální přípravě.

Tehdy v Helsinkách ji neúčast na stupních zlomila. Ve čtvrtek v noci stála v útrobách Olympijského stadionu v Riu a říkala: „S pokorou musím říct, že čtvrté místo je super s ohledem na to, jak se to vyvíjelo.“
Za čtyři roky, jeden olympijský cyklus, se ze závodnice pod stínem vlastních neúspěchů stala šampionka vědomá si svých možností. I limitů, které jí letos naházelo do cesty zdlouhavé zranění achilovky.
„Nejde o život. Šla jsem do závodu s tím, že chci podat nejlepší výkon, zlepšila jsem se, podala jsem maximum, co jsem v daný moment mohla. Kdybych mohla víc, podám víc,“ říká Hejnová.

„Nehroutím se z toho, jen mě to mrzí. Chtěla jsem medaili stejně jako všichni, co mi fandili a starali se o mě. Bohužel to nevyšlo, tak budu muset aspoň vyhrát třikrát svět,“ dodala se smíchem.

Tohle není alibismus, nejsou to výmluvy. Je to důkaz síly sebevědomé závodnice. Dala do boje všechno, co měla k dispozici, s otevřeným hledím myslela vysoko. Letos ji tělo nepustilo dál, ale za rok bude situace zase jiná.

„Příští rok bych ještě závodit chtěla a věřím tomu, že kdybych byla zdravá, tak na mě nikdo nemá,“ říká Hejnová. „Zdraví je vždycky klíčové. Na jaře jsem vypadala výborně, bohužel se to pak zkazilo. Mohlo z toho být něco lepšího, ale já tam nechala všechno a věřím, že příští rok jim zase ukážu, když budu zdravá.“
Hejnové plány jsou zatím jasné do příští sezony, v níž chce na MS v Londýně útočit na zlatý hattrick. Koncem roku jí ale bude teprve třicet. Vylučuje ještě jednu olympijskou štaci v Tokiu?

„No, zatím jo…“ usmívá se Hejnová. „To je hrozně daleko. Kdo tak nežije, neumí si představit, jaká je to dřina a co všechno tomu musí člověk obětovat. Čtyři roky jsou fakt dlouhá doba. Chtěla bych mít taky nějaký normální život…“

atletika v číslech Muži - 200 m: 1. Bolt (Jam.) 19,78, 2. De Grasse (Kan.) 20,02, 3. Lemaitre (Fr.) 20,12, 4. Gemili (Brit.) 20,12, 5. Martina (Niz.) 20,13, 6. Merritt (USA) 20,19, 7. Edward (Pan.) 20,23, 8. Guliyev (Tur.) 20,43. Ženy - 400 m př.: 1. Muhammadová (USA) 53,13, 2. Slottová Petersenová (Dán.) 53,55, 3. Spencerová (USA) 53,72, 4. HEJNOVÁ 53,92,...v semifi nále 24. ROSOLOVÁ 57,39.
 


Největší úspěchy

Olympijské hry:
3. místo – Londýn 2012, 400 m př.
4. místo – Rio de Janeiro, 400 m př.
7. místo – Peking 2008, 400 m př.

Mistrovství světa:
1. místo – Peking 2015, 400 m př.
1. místo – Moskva 2013, 400 m př.
4. místo – Londýn 2017, 400 m př.
7. místo – Tegu 2011, 400 m př.
11.místo – Berlín 2009, 400 m př.
13.místo – Osaka 2007, 400 m př.
16.místo – Helsinky 2005, 400 m př.

Mistrovství Evropy:
3. místo – Helsinky 2012, 4x400 m
4. místo – Barcelona 2010, 400 m př.
4. místo – Helsinky 2012, 400 m př.

Halové mistrovství světa:
3. místo – Dauhá 2010, 4x400 m
3. místo – Valencie 2008, 4x400 m

Halové mistrovství Evropy:
2. místo – Bělehrad 2017, 400 m
3. místo – Göteborg 2013, 4x400 m
4. místo – Praha 2015, 4x400 m
4. místo – Göteborg 2013, 400 m
7. místo – Paříž 2011, pětiboj

Mistrovství Evropy do 23 let
3. místo – Debrecín 2007, 400 m př.

Mítink Diamantové ligy
celkové vítězství – 2013, 2015

Český rekord
52,83 s – 400 m př. (MS Moskva 2013)